Jak pracovat s okolnostmi

Čhögjal Namkhai Norbu

Individuální schopnosti
Když hovoříme o „nauce“, zejména pak o „buddhistické nauce“, a i když říkáme třeba pouze „nauka“, zdá se že vše je zde to samé. Jsou ale stovky různých druhů nauk. Proč existují různé druhy nauk? Protože bytosti mají různé druhy nastavení (kondicí), situovanosti a schopností. Pokud toto chápeme, pak můžeme použít a následovat nauku. Když následujeme nauku je velmi důležité, abychom chápali, proč ji následujeme. Neměli bychom si vždy myslet, že vše je jako kousek čokolády. Mnoho lidí si myslí, že všechny nauky jsou stejné jako malé kousky čokolády. Můžete ochutnávat v ústech čokoládu z pravé či levé strany, ale ona bude vždy stejně sladká a tak si tito lidé myslí, že nauky existují tímto stejným způsobem.
Způsob, jak nauky pracují v jednotlivé situaci není vždy stejný, a ani způsob chápání není stejný. Když říkáme, že nauky existují ve vztahu k individuálním schopnostem, občas se zdá, že některé nauky jsou hluboké a na vysoké úrovni, a jsou dosažitelné pouze pro lidi se značnou úrovní schopností. Mnoho lidí říká, že nauka dzogčhenu je výhradně pro bytosti, které mají značné schopnosti. Obzvláště lidé, kteří následují více nauky súter či nižších tanter, říkají: Ó, pro tebe není vhodné následovat nauku dzogčhenu. A dále pak: nauka dzogčhenu je pro tebe příliš vysoká, pro tebe je lepší, abys následoval cestu súter. Existují sice důvody mluvit o tomto, ale nikoli tímto způsobem.
Co se týče Buddhovy nauky je velmi důležité pochopit, že existují tři druhy nauk. Je velmi důležité, aby si to starší i noví praktikující pamatovali. Obecně existují tři jány a dva druhy súter: mahajána a hínajána. V tantrismu, vadžrajáně, existují tři vozy a to je další způsob učení. Pokud studujeme nauku dzogčhenu je velmi důležité porozumět charakteristikám těchto tří typů nauk. Všechny tyto nauky jsou takzvanými vozidly, a vozidlo je kompletní naukou.

Schopnosti a čistá vize
Pokud, kupříkladu, následujeme nauku súter, neznamená to, že učení súter je nezbytnou úrovní pro následování nauk tanter a dzogčhenu. Můžete dosáhnout realizace prostým následováním nauky súter, ačkoliv to potrvá delší dobu. Pokud následujete tantrický styl nauky, musíte tomu věnovat o něco méně času a pokud následujete nauku dzogčhenu, můžete dosáhnout realizace mnohem rychleji. Záleží na charakteristice nauky a také na individuálních schopnostech. V tomto případě „schopnosti“ neoznačují někoho, kdo má nějaký druh realizace. Tak například v naukách tanter, když mahásiddhové obdrželi nauky z úrovně projevení sambhogakáje, měli již danou realizaci, a proto jsou zváni mahásiddhové. Pokud jste mahásiddhou, můžete mít kontakt s projevem sambhogakáje. Co to znamená projevení se úrovně sambhogakáje? Neznamená to tělesnou úroveň, ale úroveň původní přirozenosti – přirozenost v podobě pěti barev a esenci živlů (elementů). Veškeré projevy, jako je dimenze mandaly s bytostmi, které se ukazují jako božstva, jsou nazývány „čistou vizí“. Nemáme čistou vizi, protože jsme obyčejní lidé. Je to zaprvé proto, že jakožto obyčejní lidé nemáme realizaci daného druhu, abychom mohli mít tento druh vize. Zadruhé jsme ve všem závislí na našich smyslech ve vztahu k našim smyslovým orgánům. Pokud zavřeme oči, nemůžeme nic vidět. Pokud chceme něco vidět, musíme oči otevřít. Naše oči jsou naším smyslovým orgánem, rovněž tak naše uši jsou smyslovým orgánem. Funkce našich smyslů je vázána na naše orgány, naše smysly jsou závislé na našich orgánech. Orgány se nacházejí na tělesné úrovni. Tělesná úroveň nemůže nahlížet „čisté vize“. To je důvodem, proč nemůžeme mít vizi sambhogakáje. Abychom mohli mít takovouto vizi, museli bychom být mahásiddhou, což závisí od toho, jaké úrovně schopností jsme dosáhli. Tohle se tedy také považuje za určitý druh nabývání určitých schopnosti.
Když ale hovoříme o „schopnostech ve vztahu k nauce dzogčhenu“, nemáme na mysli takovýto druh schopností. Učitel vysvětluje na úrovni tělesného projevu a ústy předává nauku a vy mu nasloucháte svýma ušima. Můžete něčemu porozumět a proto to není úroveň sambhogakáje, nýbrž úroveň nirmanakáje, která je více na tělesné úrovni, tudíž lze říci, že nepotřebujete takovéto schopnosti (na úrovni sambhógkáje, pozn.překladatele). V dzogčhenu neexistuje vysvětlení limitace a omezení schopností. Kupříkladu v naukách súter neexistuje vysvětlení pěti schopností. V nauce dzogčhenu na relativní úrovni takové vysvětlení existuje, poněvadž neuvažujeme o schopnostech pouze způsobem, jako je tomu v naukách súter. Schopnosti mají vztah k našim okolnostem. Například pokud je zde učitel dzogčhenu, který předává určitou důležitou nauku, můžete mít příležitost mu naslouchat a tuto nauku obdržet. Ale jestliže si pomyslíte: Dnes tam nepůjdu. Dnes půjdu na pláž - pak by jste měli pochopit, že jste promarnili důležitou nauku, a tuto nauku neobdržíte. Toto bývá také nazýváno postrádáním určitých schopností. To je jeden příklad druhu schopností.
Když se setkáte s tibetskou naukou, půjdete k učitelům a řeknete jim: Prosím, dejte mi požehnání a ochranný provázek. Učitel vám dá ochranný provázek a určitý druh požehnání, a vy uspokojeni odejdete. Mohli jste mít skvělou příležitost setkat se s učitelem, ale neměli jste schopnosti k tomu zeptat se ho na nauku, či obdržet nauku k porozumění duchovní cestě na níž by jste mohli dosáhnout realizace. Nemůžete získat realizaci prostřednictvím obdrženého požehnání. Nemůžete získat realizaci skrze obdržení provázku, který si uvážete kolem krku. To není cesta. To není nic. Zde vám schopnosti pochopení zcela chybí.
Právě tak pokud nekomunikujete s učitelem, chybí vám určité schopnosti. Tak například zde může být opravdu dobrý učitel, ale vy nerozumíte jazyku, kterým hovoří, anebo onen učitel nerozumí jazyku, kterým hovoříte vy. Sednete si před učitele, cítíte nějaké malé rozechvění a už si myslíte, že jste dosáhli něčeho opravdu důležitého. Můžete také pocítit chvění (vibraci), když jdete k učiteli. Když jsem byl ještě malý, šel jsem k jednomu čínskému učiteli, a tam se prováděl nějaký druh tance Nágů, podobný tanci dákiní. Když kolem mne obcházeli, skutečně jsem pocítil určité rozechvění. To je příklad, jak vibrace vůbec nic nezmění.
Někdy, když dostáváme nauku tanter, můžeme vibrace také použít a pracovat s nimi. V takovém případě, když pocítíte určité vibrace, není to ani pozitivní, ani negativní, a ovšemže toto není ani hlavní bod. Vzpomínám si, jak ke mně přišla jedna dáma pro nauku. Následovala moji nauku jeden den, a v té době probíhal poblíž ještě jiný retreat. Onen večer mi řekla: Ó, vaše nauka je velmi zajímavá, líbí se mi, ale necítím s vámi příliš mnoho vibrací. Dám přednost jinému učiteli, u kterého cítím více vibrací, zítra tedy půjdu tam. Na to jsem řekl: Promiňte mi, že nemám sdostatek schopností k tomu, aby jste se mnou pocítila ony vibrace. To je příklad. Někteří lidé pokládají pociťování takovéto vibrace za důležité.

Schopnosti a transmise
Co je opravdu důležité je mít schopnosti následovat nauku a chápat, co je hlavním bodem, když ji následujeme. Učitel, zejména učitel dzogčhenu, užívá ústního předávání (transmise) a vysvětluje vše tak, abychom to pochopili. Učitel také užívá předání (transmisi) na symbolické úrovni, užívá mnoha symbolů tak, abychom pochopili. Vezměme si jako příklad třeba zrcadlo. V zrcadle můžeme uvidět mnoho různých odrazů a skrze tyto odrazy můžeme objevit, že zrcadlo má určitý potenciál. Odraz není skutečná schopnost zrcadla, my ji ale skrze odraz můžeme objevit. To je příklad, na kterém se dá porozumět naší pravé přirozenosti a přirozenosti naší mysli. Díky podobným příkladům můžeme obdržet mnoho poznání. Dále je zde předání, kterému říkáme přímé předání (přímá transmise). Předání je vždy také spojeno s naším nastavením. Každý máme své vlastní nastavení (kondici), kterému říkáme tělo, řeč a mysl. Tělo značí hmotnou úroveň, které se můžeme dotýkat, vidět ji. Když mluvíme, zapojujeme svůj hlas, svoji řeč. To označuje naši úroveň energie. Proč používáme naši řeč, či hlas? Protože hlas a řeč jsou zvuk. Když mluvíme řečí, anebo používáme hlas, vytváříme zvuk za pomoci vzduchu a našeho dýchání. Naše dýchání je spojeno s naší pránou, naší životní energií. Proč je zde zvuk tak důležitý? Protože když hovoříme o naší skutečné přirozenosti, zdrojem všeho je zde to, jak zvuk vychází z prázdnoty.
To, co se objevuje nejdříve je zvuk, a zvuk dává projevit se světlu a paprskům. Toto trojí nazýváme naším prvotním potenciálem. Zvuk zde neznamená obyčejný zvuk, jaký můžeme slyšet našima ušima. Když hovoříme o zvuku, hned si pomyslíme, že je to takto. To je ale vnější úroveň zvuku, kterou můžeme slyšet ušima. Existuje zde také vnitřní úroveň zvuku, kterou můžeme pocítit pouze skrze vibraci. Nepotřebujeme zde uši k naslouchání anebo k objevení vnitřního zvuku. Ještě důležitější je pak tajná úroveň zvuku. Tajnou úroveň zvuku objevíme jen tehdy, když objevíme naši pravou přirozenost. Když objevíme naši pravou přirozenost a to, jaký vztah má k naší energii a jak se projevuje, tehdy objevíme tajnou úroveň zvuku. Nemůžeme tuto tajnou úroveň objevit skrze vibrace a z tohoto důvodu mluvíme o řeči či hlasu namísto toho, abychom mluvili o naší úrovni energie.
Tomu, co je mysl je snadné porozumět. Mysl je to, co stále používáme k myšlení a posuzování.

Tři brány
Při vysvětlování nauky hovoříme o třech branách. Tyto tři brány slouží ke vcházení a vycházení. Pokud chceme dojít poznání či porozumění naší pravé přirozenosti, měli bychom vejít skrze tyto tři brány, abychom dosáhli daného pochopení. Rovněž pokud se chceme osvobodit a být volni od vázanosti v samsáře, měli bychom pracovat s těmito třemi branami. Vše existuje ve vztahu k těmto třem branám. Také co týče nauky, kterou vám předávám, máme zde tři charakteristiky nauk. Proč jsou zde právě tři charakteristiky nauk? Poněvadž máme tyto tři brány. Nauky pracují s jednotlivcem a se situací či osobitým nastavením jedince. Není zde žádné pravidlo týkající se nauky, které by Buddha či bódhisattvové dali. Nauky povstávají či projevují se ve vztahu k individuálnímu nastavení, jako tomu např. u Vinaje. Vinaja jsou pravidla pro mnichy. Když Buddha založil sanghu, skupinu mnichů, tak zpočátku neměli žádná pravidla. Pracovali více se svým uvědoměním a s okolnostmi. Tehdy někteří z mnichů začali dělat nějaké divné věci. Lidé, kteří o tom podali Buddhovi zprávu, říkali: Ó, tví studenti dělají divné věci, jako třeba tohle a tamto. Na to si Buddha řekl: Mí studenti si neuvědomují, že by tohle a tamto neměli dělat. A tak se objevilo jedno, dvě či tři pravidla a nakonec bezpočet pravidel. Buddha o ničem nerozhodl, nýbrž situace to vyvolala.
To je příklad ohledně předávání (transmise) nauky studentům. Učitel by měl pracovat se studenty a s jejich nastaveními (kondicí), neboť se nerozhoduje jen vzhledem k nauce. Z těchto důvodů existuje mnoho druhů nauk. Existuje bezpočet nauk, ale všechny cítící bytosti, zvláště pak lidské bytosti, mají tři charakteristické brány. Jedna je více ve vztahu k hmotné úrovni, další více k úrovni energie a třetí z nich pak více k úrovni mentální. Takto jsou i nauky rozvinuty tímto způsobem. Není jednoduché používat učení pouze na mentální úrovni, protože mnoho lidí nemá pochopení na této mentální úrovni. Dokonce i kompletní nauka, která se vztahuje k tělu, řeči a mysli se dá předávat tu více ve vztahu k mentální, tu k energetické, tu k fyzické úrovni. To jsou tři charakteristiky nauky. Je velmi důležité, aby jste tomu porozuměli a pamatovali si to.

Z angličtiny přeložil Pavel Sobek